Balanc aneb rovnováha v životě. Jak jí žít a jak jí aplikovat do každodennosti. Nejkrásnější příběh je ten náš a můj se právě píše. Je právě o nalezení a hlavně udržení rovnováhy v „nové“ době. Pokud byste rádi svoji rovnováhu nalezli také, zvu vás na vaši osobní pouť, která vede do středu a do propojení se s kořeny.

„Terra“ je ve španělštině označení pro Zemi. Zaujalo mě to tehdy, když jsem hledala význam mého jména Tereza a pobavilo mě tak silné propojení s mým vlastním příběhem. Od malička jsem měla problémy s rovnováhou a nohama. Čím jsem byla starší, tím více jsem hledala techniky, které by mi pomohly se více uzemnit a vybalancovat stabilitu. Mé nohy přímo žádaly, abych se věnovala všemu, co mě propojí se Zemí, vždyť to mám přece ve jméně…no a jsem zas na začátku:)
Pochopila jsem, že tělo je vodítko ke všemu a žekdyž se v něm naučím číst, budu mít mapu, co je a co není pro mě dobré. A nohy mi určovaly právě balanc v mém životě.

Nerovnováha v životě je odklonění se od přirozeného „proudu“. Právě proto mě zaujal tento název. Rovnováhu lze nalézt tehdy, když se zpět napojíme na přirozené rytmy „Matky Země“ a žijeme s ní v souladu. Ráda bych Vám více provětrala myšlenky skrz jednoduché příběhy. Tady jeden takový je. Možná se v nějaké části najdete i vy a možná vám pomůže jít na cestě k balancu v životě a nebo možná budete chtít sdílet svůj příběh se mnou:)

Inu to Vám poví Aliana, holčička, co mluví s lesem a zvířaty.
Aliana se narodila v klasické rodině ve městě Praze. Již od mala věděla, že město není „stage“ úplně pro ní. Něco se jí na něm nezdálo. Naštěstí blízko měla krásný zelený lesopark, kde si mohla hrát na Amazonku. Lezla po stromech, poslouchala jejich hlas, vnímala, že mají svojí komunikaci a že jsou nám blíž, než si dokážeme představit. Setkávala se i se zvířaty. Pozorovala jejich přirozené chování a učila se jejich slabé a silné stránky.
Jak vyrůstala, zjistila, že musí zpět do té betonové džungle, kde se čím dál častěji objevovaly stavy úzkosti a bezmoci. Měla pocit, že je jiná a že jí ostatní nerozumí a začala unikat čím dál častěji a dál do přírody. Už jí nestačil pouze lesopark, ale potřebovala objevovat větší a větší hloubku blízkých i vzdálených lesů. I když byla stále dál od civilizace, měla pocit, že je blíž sobě. Cítila v sobě pocit bezpečí, porozumění a větší jistoty, že ví co má dělat a jak to má dělat. Jenže…vždy, když se vrátila do každodennosti, shonu, hluku a mraky asfaltu, jakoby „vše ztratila“. Jednoho krásného dne,kdy svítilo slunce na Alianinu tvář, vysvitla z její mysli i jasná vize. Potřebuje pochopit, jak to vše vlastně je. Co se to tam v lese vlastně děje a proč my lidé si vybíráme „odpojení“ místo souladu. Její celé tělo myšlenkou zaplesalo a pustila se do svého úkolu…navrácení se zpět ke kořenům. …Začala sledovat lidi ve svém okolí a spojovala si to s přirozeným chováním zvířat. Zkoumala historická fakta a přírodní jevy. Zajímala se o filosofii, alchymii, teologii a medicínu. Nejvíce jí ovšem zaujal pohyb. Když ve volném čase chodila do přírody, viděla kolik pohybu se v přírodě objevuje i když by se mohlo zdát, že „les spí“. Vše mělo svůj přirozený řád, přirozené flow a pokud se to lidská ruka snažila zastavit, příroda si cestu vždy našla, bohužel pro lidi, někdy ničivou silou. Aliana viděla,jak jsou v přirozeném rytmu země zastoupeny i živly. Postupně si spojovala strukturu země se strukturou člověka a tam jí došlo, že „tělo je ze země „ a to doslova. Když nebude člověk ve spojení se zemí, nebude ani ve spojení sám se sebou, nebude si rozumět a tudíž se odpojí od své vlastní přirozenosti…byl to pro ni „aha moment“, měla pocit, že objevila zdroj všeho života:))) Najednou se jí objevovaly v myšlenkách tisíce obrazů starých civilizací, vzdálených kmenů a indiánská slova, která slýchávala jako malá. Vše už se dávno vědělo, jen se podle toho přestalo žít. No a co teď s tím dál….věděla, že její cesta je jasná…mluvit o tom všem, co v přírodě prožila a pokusit se umožnit ostatním prožít ten pocit „napojení a souladu na Matku Zemi“ neboli na sebe. Aliana si vybrala spojení krásy a přírody. Její vášní je estetika, barvy, vůně a pohyb…a to vše v propojení s „Matkou Zemí“…

Každý má dar na něco jiného. Já jsem se díky svému životu dostala ke krásným darům, které díky své práci budu ráda poskytovat.. Více mém životě v dalším článku.